Co vás čeká na jevišti
Krakovský lidový kroj a krakowiak
Úvod k lidovému představení: tanec krakowiak, lidový kroj krakovského regionu a proč jej umělci hnutí Mladé Polsko tolik milovali.
Rezervujte si stůl na show ↗Rychlá odpověď
Krakowiak je rychlý, synkopovaný polský lidový tanec v dvoudobém taktu z Krakova a Malopolska, který tančí páry v kruhu za zpívaného pokynu vedoucího tanečníka. Jeho kroj s péřovým červeným rohatým kloboukem se stal polským národním oděvem. Lidové představení slibuje regionální kroje, ale program určuje soubor.
Krakowiak v kostce
Název jednoduše znamená Krakovan. Wikipedia popisuje krakowiak jako rychlý, synkopovaný polský lidový tanec v dvoudobém taktu z Krakova a Malopolska. Několik párů tančí společně. Vedoucí tanečník zpívá a vyvolává kroky, podupává podpatky nebo tančí několik kroků, zatímco zpívá známou melodii s novými, improvizovanými slovy pro svou partnerku. Kapela následuje a páry se pohybují v řadě, aby vytvořily kruh, přičemž se střídají zpívané a hrané sloky. Je to tanec postavený na výzvě a odpovědi mezi vedoucím a kapelou. Obraz výše z roku 1851 zachycuje krakowiak ve vesnické hospodě s přihlížejícími těsně kolem tanečníků.
Tanec, který cestoval
První tištěný krakowiak se objevil v klavírním albu ve Varšavě v roce 1816. Tanec byl populární jako společenský tanec ve Vídni, kde byl znám jako Krakauer, a v Paříži, kde se mu říkalo Cracovienne. Spolu s polonézou a mazurkou vyjadřoval romantické sympatie k malebné, vzdálené zemi. Wikipedia jej uvádí mezi polskými lidovými tanci po boku kujawiaku a dává jej do souvislosti s oberekem, tancem, který můžete slyšet na stejném jevišti.
Kroj
Lidový kroj Krakovanů, etnografické podskupiny žijící kolem Krakova a rozdělené na východní Krakovany, východně od města směrem k Tarnówu, a západní Krakovany na západě, je označován za typický krakovský lidový kroj. Krakované mluví dialektem malopolského nářečního celku a jsou převážně římskokatolického vyznání. Wikipedia uvádí, že tento oděv se stal polským národním krokem, a to především díky rogatywce, špičatému klobouku s pavími pery. Tanečníci v představení nosí regionální kroj. Kroj se liší mezi soubory a regiony, takže krakovský klobouk s peřím může být jedním z několika oděvů, které toho večera uvidíte, a obraz výše je užitečnou referencí toho, jak si malíř v roce 1851 představoval krakovského tanečníka.
Proč si to umělci zamilovali
Krakovský lidový život byl námětem pro jeviště dávno před kavárnou: opera Wojciecha Bogusławského Krakowiacy i Górale měla premiéru ve Varšavě 1. března 1794. Krakovský folklór inspiroval polské umělce znovu v období Mladého Polska. Hra Stanisława Wyspiańského Svatba, napsaná v roce 1901, byla inspirována skutečnou svatbou básníka Lucjana Rydela, po níž následovala hostina v Bronowicích, dnes části Krakova. Lidový kroj, hudba a tanec prostupují celou hrou a Wyspiański patří mezi umělce, které polská Wikipedia uvádí jako hosty Jama Michalika. Právě toto spojení je důvodem, proč lidové představení hladce zapadá do kavárny postavené pro umělce: účinkující předvádějí to, co tito umělci kdysi obdivovali.
Co očekávat od představení
Rezervační stránka slibuje regionální kroje, zpěv a tanec a pozvání k tanci. Pořadatel uvádí dvě 25minutová představení. Dvě 25minutové části jsou krátké, takže očekávejte spíš energii než dlouhé, pomalé skladby. Program i obsazení volí soubor, takže konkrétní tanec není pro daný večer zaručen, ale krakowiak je ten, na který se vyplatí dávat pozor, protože je to tanec města kolem vás. Pokud vás vyzvou, abyste se přidali, sledujte pár před sebou, následujte jejich kroky a užívejte si hudbu, a nebojte se, že je provedete špatně, protože sál se dívá na tanečníky, ne na vás. Pokud vás Svatba zaujala, Andrzej Wajda podle ní v roce 1972 natočil film.
Často kladené otázky
Zatančí krakowiak?
Program volí soubor, takže žádný tanec není pro daný večer slíben. Krakowiak je tanec Krakova, takže je to ten, na který se vyplatí dávat pozor.
Musím znát kroky?
Ne. Hosté jsou zváni, aby se přidali, a tanečníci vedou. Můžete také zůstat sedět a dívat se.
Co je ten klobouk s peřím?
Rogatywka, špičatý klobouk s pavími pery, který je součástí krakovského lidového kroje a podle Wikipedie se stal symbolem polského národního oděvu.
Zdroje